Setkání uvolněných pracovníků

Setkali jsme se jako pracovníci uvolněných od občanského zaměstnání k tomu, aby mohli na plný úvazek pracovat pro Boží dílo (bez ohledu na to, kdo je financuje). Bylo nás kolem dvaceti a využili jsme pohostinnosti střediska Sola Gratia v Bystřici pod Hostýnem.

Setkání začalo vzájemným představením své práce, vděčně jsme přijali povídání hosta Ely Mančalové, která pečuje o pracovníky v CB. Hovořila o různých nebezpečích, jako je vyhoření, potřebě dostatečně odpočívat a podobně.
Patří sem například to, abychom si uměli občas položit otázku: "Neměl bych už dělat něco jiného? K čemu mě Bůh teď volá?"

Uvolněný pracovník potřebuje mít na blízku dva lidi:

- kouče, "trenéra", zkušenějšího bratra, který umí vést, poradit, říct, kdy odpočívat, který se ptá, kam směřovat, o co usilovat. Takových lidí máme málo, je třeba je hledat, modlit se za ně, vychovávat je a připravovat (k tomuto tématu existuje kniha "Koučing", vydal Portál.) Jiným pojmem je supervize - tedy člověk, který má nadhled, pečuje o duševní hygienu.

- důvěrníka, se kterým sdílí své radosti, útoky, těžkosti, se kterým se spolu modlí (to ostatně i s "koučem")

Co potřebují uvolnění pracovníci?

Setkávání, stmelování, mít hlubší vzájemné vztahy; naším problémem velmi často bývá individualismus.

Přemýšleli jsme o tom, jakým způsobem lépe a více využívat bratří, kteří jsou uvolněni právě pro práci v Křesťanských sborech (P. Húšť a J. Andrýsek). Sbory mají možnost tyto bratry zvát a využívat jejich služby.

Mluvili jsme také o otázce způsobů financování (prostřednictvím neziskových organizací, informační dopisy o práci, osobní kontakty, role prostředníků, společný fond, na který věřící/sbory přispívají nebo jednorázově nebo pravidelně)

Během jednoho setkání jsme se rozdělili do skupin, kde jsme se za sebe navzájem modlili. Byly to tyto skupiny:
- Potřeby, které nemůže naplnit člověk, ale jen Bůh
- Vyčerpanost, nemoc, protivenství
- Potvrzení ve službě, nový krok, chce mě tam Pán mít?
- Zmocnění ve službě (už vím, co mám konat, ale nyní jde o uschopnění, obdarování)
- Vyznávání, očištění, aby Bůh mohl jednat dál, duchovní obnovení, nejet jen setrvačností.
- Hledání víc času a prostoru pro manželku a děti, jak ženě zprostředkovat její hodnotu.

Podněty do budoucna:

Každý pracovník by si měl najít důvěrníka.

Každý pracovník by měl mít svého kouče. V tomto případě by však pracovníka měl oslovit kouč. To je předmětem modliteb, pracovníků, koučů i sborů.

Uvědomili jsme si potřebu mít formulované základy toho, čemu věříme. Ne že bychom chtěli nahrazovat Bibli, ale mít stručně vyjádřeno, čemu věříme.

Bylo by užitečné mít materiály, pomůckami, jak vést nové lidi, mládež, nově obrácené, jaká témata s nimi hned na začátku probírat a jak je dále vychovávat. Doporučili jsme, aby se tomu věnovali P. Vopalecký, J. Merta, P. Húšť, J. Andrýsek a P. Vaďura.

Na webu a v ŽS informovat o všech pracovnících.

Další setkání jsme naplánovali na 15-16. září 2008 (Po+Út) tamtéž. Podle možností s rodinnými příslušníky, cílem je sdílení se, prohlubování vztahů, nikoliv odborné vzdělávání. Setkání připraví P. Húšť, J. Andrýsek a J. Merta.

Poslední půlhodinku jsme rozdělovali dárky, který si měl každý předem přivézt s sebou a modlili jsme se za sebe navzájem. Postupně se za každého pracovníka modlili tři další a on si nakonec vybral dárek. Bylo to velmi silné a prožívali jsme u toho Boží moc a věrnost.

Chtěli bychom vyjádřit vděčnost Pánu i těm, kdo nám toto setkání umožnili a připravili.